Kávovník dobývá Ameriku
Jihoamerická země Brazílie je největší nejen svou rozlohou, ale je zároveň také jedním z největších pěstitelů kávy na světě. O tom, jak se to vlastně stalo koluje také jedna romantická legenda. Do francouzské kolonie Guyany byl vyslán poručík brazilské pobřežní stráže, který tam měl vést diplomatická jednání týkající se pohraničních sporů. Pravý důvod návštěvy této kolonie ovšem spočíval v tom, získat šikovně zrnka kávovníku. Protože mladík byl pohledný, dokázal okouzlit manželku místního guvernéra, která ve snaze udržet si jeho přízeň mu tajně propašovala několik vzácných zrn. Ten se s nimi okamžitě vrátil domů, do portorické kolonie Para v Brazílii.
Vyhlášená brazilská káva nese název "Santos", a dostala jej po Albertu Santos Dumontu, který vypěstoval v Brazílii pět miliónů kávovníků a všechna kávová zrna se mu podařilo vyexpedovat. V přístavu Santos v 19. století vznikla kávová burza. Káva se stala "brazilským zlatem" a zásluhou Holanďanů, kteří byli schopnými obchodníky se dostala až na Sumatru a do Indie. Pěstování kávy se rozšířilo také po celém jihoamerickém kontinentě a jihoameričtí pěstitelé kávy postupem času ovládli světové trhy s kávou.
Také Angličané se snažili rozšiřovat obchody s kávou a to prostřednictvím svých kolonií. Založili kávovníkové plantáže v Indii a na Jamajce. Tady začala svou historii vzácná odrůda Blue Mountain. Její cesta ale vůbec nebyla jednoduchá. Její pěstování začala v Guatemale, Španělé ji převezli na Filipíny a odtud byla převezena na Kubu. Ani tady její cesta neskončila. Kávovníková zrna byla odtud vyexpedována do Kostariky a po roce už se kávovníková zrna pěstovala už v Portoriku, Venezuele a Mexiku. Roku 1825 se z plantáží okolí Rio de Janeira dostala na Havajské ostrovy, kde tento kávovník roste dodnes, ovšem pouze jako jediná domácí odrůda pěstovaná ve Spojených státech amerických. Kávovník je v této oblasti pojmenován jako "Kona" a roste na úrodných sopečných půdách. Na Havaji se vypěstuje ročně kolem dvou tisíc tun této kávy, která je ve světě považována právem za karibský opojný nápoj. Skutečně se jedná o kávu špičkové kvality.
Tajemství kávy, které Arabové zpočátku úzkostlivě střežili a snažili se je uchovat pouze pro sebe se stalo známým po celém světě. Káva se stala významným obchodním artiklem. Regulace trhu s kávou vedla k tomu, že se především na jihoamerickém kontinentu hledal způsob,jak sklizeň využít i jinak, aby se nemusela při nadprodukci ničit. Zpočátku se kávová semena spalovala v kotlích lokomotiv nebo v továrnách jako levné palivo. Současným průmyslovým zpracováním se kávová zrna využívají při výrobě pesticidů na hubení slimáků i umělých hnojiv, umělého hedvábí a dokonce i hmoty, podobné bakelitu.
Zbývá doplnit, že na severoamerický kontinent doputovala káva poměrně brzy. Zásluhu na tom měli angličtí, francouzští a holandští kolonisté.